Šéfkuchař chvíli řval

Úklid kuchyně se nekonal. Místo toho se šli mladí lidé bavit. Dohodli se, že vše uklidí až ráno. Jenže to se jaksi nesmí, a není žádoucí. Když parta mladých lidí přišla ráno do práce, nestačila se divit. Šéf na ně byl pěkně naštvaný. Rozdal úkoly, a že jich bylo. Tedy krom počátečního úklidu, který jim trval hodinu. A to na něj byli čtyři. Málem nestihli snídaně a už museli dělat obědy . Svačina naštěstí nebyla a večeři si hosté řešili večer individuálně a na to už přišla jiná parta.

Na výběr měla dvě barvy

Dvě barvy. Natolik už kuchyně vyselektovala. To byl tedy úspěch. Nejdříve totiž nevěděla, jak to udělá, co vybere, ale když už měl následující den přijít montér a usadit ji přímo na místo, rozhodnout se prostě musela. Najednou měla jasno, najednou si vše dovedla docela dobře představit. Věděla, že vybere správně, cítila to v kostech. Výběr šedé, v kombinaci s červenou ji samotnou překvapil, ale tohle bylo její konečné rozhodnutí.